Přeskočit na obsah

Lunární meteorit Ash Shaqqah 002 – 0,4g – Libye

Ash Shaqqah 002 – Jeden z největších známých lunárních meteoritů světa Ash Shaqqah 002 je významný lunární meteorit, který byl nalezen v roce 2024 v Libyi. Nejde o pozorovaný pád, ale o nález většího množství fragmentů rozptýlených v pouštní oblasti severovýchodní Libye, poblíž oázy Jaghbub. Celková nalezená hmotnost činí přibližně 329 kilogramů, což jej řadí […]

Skladem
Kód: MESH30
540 Kč
Do košíku
Kategorie: Ash Shaqqah 002

Ash Shaqqah 002 – Jeden z největších známých lunárních meteoritů světa

Ash Shaqqah 002 je významný lunární meteorit, který byl nalezen v roce 2024 v Libyi. Nejde o pozorovaný pád, ale o nález většího množství fragmentů rozptýlených v pouštní oblasti severovýchodní Libye, poblíž oázy Jaghbub. Celková nalezená hmotnost činí přibližně 329 kilogramů, což jej řadí mezi největší známé lunární meteority. Materiál byl nalezen ve formě mnoha kusů různých velikostí, od menších fragmentů až po bloky vážící desítky kilogramů. Takto vysoká hmotnost je u měsíčních meteoritů velmi vzácná.

Mineralogie a struktura lunární brekcie

Z petrografického hlediska se jedná o brekciovitou troktolitickou anortozitovou horninu. Převládajícím minerálem je anortitický plagioklas, který tvoří přibližně 80 % objemu horniny. Dále je zastoupen olivín a menší množství nízkovápenatého pyroxenu. Struktura meteoritu nese jasné známky silného impaktního šoku, typického pro materiál vyvržený z povrchu Měsíce při velkých srážkách.

Původ v měsíčních vysočinách

Chemické i mineralogické složení ukazuje, že Ash Shaqqah 002 pochází z oblasti měsíčních vysočin, nikoli z tmavých bazaltových oblastí Mare. Jedná se o horninu vzniklou hluboko v měsíční kůře během raných magmatických procesů, která byla později rozrušena impaktními událostmi a vyvržena z povrchu Měsíce při velkém nárazu.

Rozsah rozptylového pole

Největší jednotlivý kus meteoritu Ash Shaqqah 002 o hmotnosti téměř 49 kilogramů byl nalezen na začátku listopadu. V následujících týdnech, až do prosince, byly postupně objevovány další středně velké i drobné fragmenty, čímž se celková hmotnost nalezeného materiálu zvýšila na přibližně 329 kilogramů. Meteority byly rozptýleny v eliptickém rozptylovém poli o rozměrech zhruba 5 × 3,5 kilometru, což odpovídá rozpadu tělesa během průletu atmosférou. Většina nalezeného materiálu se následně dostala do významných soukromých a institucionálních sbírek, kde je uchovávána pro další vědecký výzkum a dokumentaci.